Málokterá domácnost by se v současnosti obešla bez elektřiny. Jsme na ni každodenně
závislí a její spotřeba stále roste. Podle energetických expertů by se do roku 2050 v České
republice měla dokonce zvýšit o 29 %. I kdyby podobné prognózy nevyšly a naše spotřeba
zůstala stejná, částky na fakturách se nám stejně navýší. Od letoška se totiž elektřina začíná
zdražovat.
Je konec pětiletému poklesu cen za elektřinu, letos už si mírně připlatíme (odhaduje se, že pro
průměrnou domácnost to znamená o 400 Kč navíc) a do budoucna to může být daleko více. Pro
lepší pochopení růstu cen za elektřinu je potřeba se podívat na její strukturu.
Cenu elektřiny tvoří dvě položky – silová a regulovaná cena. Regulovanou cenu stanovuje ERÚ a tu
nemohou dodavatelé nijak ovlivnit. Pro rok 2018 se mírně zvýšila, a to o 2,5 %. Naproti tomu cena
silové elektřiny se převážně obchoduje na burze. Určují ji sami výrobci nebo obchodníci na základě
svých nákladů na výrobu, vývoje nabídky a poptávky, svých obchodních strategiích a reálných
možností uplatnit se na trhu.
Růst této ceny se nemusí automaticky projevit v konečné ceně pro zákazníky, nicméně cena na
burze stále roste (v loňském roce zdražila megawatthodina téměř o 30 %), proto dříve či později
tento růst ovlivní i ceny pro konečné zákazníky. Kdy se tak stane právě vám, záleží na vašem
dodavateli. Můžete to vidět už na současném stavu cen a ceníků elektřiny. Dominantní společnosti
nakoupili dostatek elektřiny v předstihu za nižší ceny, teď tedy mohou nechat ceníky ještě pár
měsíců na úrovni roku 2017 a nabídnout svým zákazníkům lepší ceny, i přestože ceny na burzách
prudce stoupají. Naopak menší dodavatelé takové předkupy realizovat nemohou a musí nakupovat
za současné ceny na burze, a tedy i zvedat prodejní ceny. Dá se však očekávat, že dominantní
dodavatelé této situace využijí a je třeba se mít na pozoru při podepisování podmínek. Je totiž
možné, že se ceny v příštích měsících zvýší, aniž byste si toho pak všimli.
Vyšší faktury, dražší výrobky i pokles ekonomiky
Růst cen za elektřinu se samozřejmě promítá do růstu nákladů provozu domácností. Prvním
nepříjemným dopadem jsou vyšší částky na vyúčtování za spotřebu energie. Pokud byste se
chtěli zdražování elektřiny vyhnout, máte dvě možnosti. Buď snížíte vlastní spotřebu, nebo změníte
dodavatele silové elektřiny. Pokud zvažujete druhou možnost, možná by vás mohl zajímat tzv.
crowdsaving, nový směr, který bojuje proti cenám a podmínkám určovaným jen zájmy některých
skupin či dodavatelů, a naopak spojuje lidi a prosazuje jejich zájmy. Staví na jednoduchém principu
– čím víc lidí, tím větší úspora. Jeho průkopníkem v ČR je právě LICIT.
V případě, že dojde postupně ke zdražení spotřeby energie, jak se očekává, se růst cen za
elektrickou energii projeví i v dalších oblastech, které ovlivňují rodinné rozpočty. Snad každá výroba
dnes potřebuje přívod elektrické energie, rostou tedy vstupní náklady firem, což se alespoň zčásti
promítne i do finálních cen výrobků a služeb. I kdybyste se tedy doma zcela odpojili od elektrické
sítě, stejně vás růst cen energií určitým způsobem postihne. Celkové vyšší výdaje na energie pak
vedou k poklesu kupní síly domácností a jejich celkové poptávky.
Na zdražování elektřiny je tedy potřeba se dívat nejen z pohledu rozpočtů jednotlivých domácností,
ale celé ekonomiky. Pokud by v budoucnu došlo k výraznému zvýšení cen elektřiny, mohlo by to mít
vliv na pokles její výkonnosti. Vysoké ceny totiž mohou vést až k uzavření energeticky náročných
provozů, zvýšení nezaměstnanosti i růstu inflace. Nejvíce by zdražování elektřiny logicky
postihlo energeticky náročná odvětví jako chemický průmysl, hutnictví, výroba stavebních hmot či
sklářství, což by negativně ovlivnilo výsledky hospodaření celého státu.