Čím se vlastně sdružení Licit zabývá?
Jsme největší sdružení spotřebitelů v ČR (je nás více než 75 000) a díky tomu umíme vyjednat ceny a podmínky, na které zákazník jako jednotlivec nemůže dosáhnout. Popíši to na příkladu zemního plynu. Pokud byste se chtěli vyhnout tomu, že vám dodavatel zdraží cenu, čehož si klient kolikrát ani nevšimne (například má-li smlouvu na dobu neurčitou), máte několik možností. Buď snížíte vlastní spotřebu, nebo investujete do zateplení objektu či efektivnějšího kotle, anebo změníte dodavatele. Změna dodavatele je bezplatná, nicméně celý proces trvá někdy i několik měsíců. V případě, že se nechcete o převod starat, můžete využít tzv. crowdsaving. Tento termín by se dal doslovně přeložit jako »davové úspory« (crowd = dav, saving = úspory, pozn. red).
Myšlenka vychází ze zdravého selského rozumu a z praxe. V zásadě staví celý princip na tom, že čím víc nás je, tím víc ušetříme. Je to nový směr, který je běžně využíván ve velkých firmách a korporacích, ale nikoli v jednotlivých domácnostech nebo například u živnostníků, menších firem nebo obcí. Je to trend, který bojuje proti cenám a podmínkám určovaným jen zájmy velkých dodavatelů, a naopak spojuje spotřebitele a prosazuje jejich zájmy.
Průkopníkem crowdsavingu v ČR je právě nezávislá komunita Licit, sdružení spotřebitelů spolupracující s aukční síní, která realizuje celý proces změny dodavatele a získávání výhodnějších cen v aukcích. Dosažení nižší ceny tak už není nutně doménou jen velkých firem.
Bonusem je i právní ochrana před »šmejdy«, nekalými praktikami i zbytečnou administrativou. Licit je klientům oporou například i v situaci, kdy mají dodavatelé vzhledem k nezvládnutým informačním systémům problémy s administrativním převodem. Stalo se tak např. v loňském roce u společnosti ČEZ a nyní se s obdobným problémem potýká společnost ONE ENERGY. Nicméně i v této oblasti se na nás klienti mohou obrátit, aby vše probíhalo co nejvíce k jejich spokojenosti.
Proč se Licit zaměřil právě na elektřinu a zemní plyn?
Nezaměřujeme se jen na elektřinu a plyn. Členy Licitu jsou i hotely, mateřské školy a školky, domovy pro seniory a další organizace, které s námi šetří na potravinách, drogerii, kancelářských a jiných provozních potřebách. Ne všechny tyto komodity však jsou už nyní dostupné pro domácnosti. Pro ty je nyní zcela zásadní právě zemní plyn, na kterém s námi šetří v průměru kolem sedm tisíc korun ročně, a elektřina.
Na té jsme každodenně závislí a její spotřeba stále roste. Podle energetických expertů by se do roku 2050 v České republice měla spotřeba dokonce zvýšit o 29 procent. Ovšem nejen u spotřeby, ale bohužel i u ceny elektřiny se očekává do budoucích let vzestupná tendence. K mírnému navýšení dojde už v letošním roce, podle odhadu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) průměrná domácnost letos zaplatí o 3,6 procenta navíc. Ceny elektrické energie v průběhu předchozích pěti let klesaly, od letoška je tomu však zřejmě konec. Zdražování můžeme očekávat i do budoucna.
Pro průměrnou domácnost může letošní navýšení znamenat přibližně 400 korun ročně navíc. Domácnosti, které ale elektřinou topí a ohřívají i vodu, budou muset zaplatit daleko více. Očekává se to nejen kvůli růstu velkoobchodních cen energií na burzách, ale také vlivem nové tarifní struktury, která by měla v ČR platit od roku 2019. Plánované změny by se měly týkat výhradně tzv. regulovaných cen, které zahrnují například platby za přenos a distribuci.
Mohl byste o nové tarifní struktuře říci více? Je vůbec nutná?
Podívám-li se na to selským rozumem, tak asi je. Mám-li smlouvu o připojení k rodinnému domu, tak v ní se praví, co mám za spotřebiče a kolik budu potřebovat elektřiny. K tomu se mi distribuční společnost zaváže ve smlouvě, že je připravena technicky zajistit požadovaný odběr. Pokud však spotřebiče nebudu již plně využívat a klesne mi spotřeba na polovinu, tak si musím upravit i požadavky na distributora. Ale to se ne vždy děje a distributor musí zajistit, k čemu se zavázal, i když již elektřina proudí jen na polovinu.
Nebo příkladem může být, když máte chatu s vysokým jističem, ale používáte cirkulárku jen o podzimních víkendech, ale distributor je zavázán být připraven na celý výkon. Nově připravovaná úprava tarifní struktury by měla více reflektovat změny v energetice a měla by být i spravedlivější v přerozdělování nákladů na provoz distribuční soustavy. Já bych se jí proto nebál, nicméně ještě neznáme finální podobu, takže nechci předbíhat.
Jak se na zvyšování cen elektřiny podílí prosazovaná decentralizace zdrojů?
Toto téma už je velice odborné, ale pokusím se jej opět laicky shrnout. Už od devadesátých let se vedou diskuse nad tématem vzrůstající spotřeby elektřiny, což je způsobeno mnoha faktory a nemožností uspokojit tuto stále stoupající poptávku, aniž by došlo ke změně ve zdrojích. Současný trend největších světových výrobců elektřiny je takový, že nechtějí spoléhat pouze na jediný »centrální« zdroj – velkou elektrárnu. Snaží se do sítě dostat elektřinu jak z velkých elektráren, tak z obnovitelných zdrojů nebo různých decentralizovaných energetických systémů. Což by mělo zajistit flexibilitu celé sítě a zastupitelnost v případě výpadku. Ovšem znamená to i obrovské investice, které někdo musí zaplatit, čili tento přerod spolufinancují i koncoví zákazníci.
Jak se v současnosti vyvíjí cenová politika dodavatelů?
Cenu elektřiny tvoří dvě položky – silová a regulovaná cena. Cena silové elektřiny se převážně obchoduje na burze. Určují ji sami výrobci nebo obchodníci na základě svých nákladů na výrobu, vývoje nabídky a poptávky, svých obchodních strategií a reálných možností uplatnit se na trhu. Růst této ceny se nemusí automaticky projevit v konečné ceně pro zákazníky, nicméně cena na burze stále roste (v loňském roce zdražila megawatthodina téměř o 30 procent), proto dříve či později tento růst ovlivní i ceny pro konečné zákazníky. Kdy se tak stane právě vám, záleží na vašem dodavateli.
Různorodost potvrzuje i současný stav cen a ceníků elektřiny. Dominantní společnosti mají tu výhodu, že nakoupily dostatek elektřiny v předstihu za nižší ceny, teď mohou nechat ceníky na úrovni roku 2017 a nabídnout svým zákazníkům lepší ceny přesto, že ceny na burzách prudce stoupají. Mají předkoupeno a obchodně využívají toho, že menší dodavatelé jsou nuceni nakupovat za současné ceny na burze, tedy musejí zvedat prodejní ceny. To má samozřejmě vliv i na ceny nabízené v aukcích. Předpokládáme, že i dodavatelé, kteří ceny nyní nezvýšili, tak učiní v nejbližších měsících. Zákazníci, kteří mají uzavřenou smlouvu s fixací ceny, mají nyní výhodu. Zdražení pocítí až po skončení dané fixace.
Druhou položku tvoří tzv. regulovaná cena, kterou stanovuje ERÚ. Ta se pro rok 2018 také mírně zvýšila, a to o 2,5 procenta. Růst cen za elektřinu se samozřejmě promítá do růstu nákladů provozu domácností. Prvním dopadem jsou samozřejmě vyšší částky na vyúčtování za spotřebu energie.
A ty další důsledky zdražování?
V případě, že dojde postupně ke zdražení energie, jak se očekává, se růst cen za elektrickou energii projeví i v dalších oblastech, které ovlivňují rodinné rozpočty. Snad každá výroba potřebuje přívod elektrické energie, rostou tedy vstupní náklady firem, což se alespoň zčásti promítne i do finálních cen výrobků a služeb. I kdybyste se tedy doma zcela odpojili od elektrické sítě, stejně vás růst cen energií určitým způsobem postihne. Celkové vyšší výdaje na energie pak vedou k poklesu kupní síly domácností a jejich celkové poptávky.
Na zdražování elektřiny je tedy potřeba se dívat nejen z pohledu rozpočtů jednotlivých domácností, ale celé ekonomiky. Pokud by v budoucnu došlo k výraznému zvýšení cen elektřiny, mohlo by to mít vliv na pokles její výkonnosti. Vysoké ceny totiž mohou vést až k uzavření energeticky náročných provozů, zvýšení nezaměstnanosti i růstu inflace. Nejvíce by zdražování elektřiny logicky postihlo energeticky náročná odvětví jako chemický průmysl, hutnictví, výrobu stavebních hmot či sklářství, což by negativně ovlivnilo výsledky hospodaření celého státu.
Jak může ceny pro domácnosti postihnout »shora« intenzivně prosazovaná elektromobilita? Nejsou na ni připravené rozvody, příkon např. rodinných domků je nedostatečný, nejsou ani zdroje elektřiny pro masivní rozvoj elektromobilů…
Pozitivní je, že vůbec nějaká alternativa k benzínu a naftě je. Ostatní se vyvíjí a z mého pohledu plány na střednědobé či dlouhodobé období jsou lehce bezpředmětné. Celé energetické odvětví se může změnit téměř ze dne na den například vyřešením vysokokapacitních baterií.